Seznam oceněných historickou pečetí

Martin Straka

Úspěšný plzeňský hokejista Martin Straka je držitelem Zlaté olympijské medaile z roku 1998 z Nagana v Japonsku a bronzové olympijské medaile z italského Turína z roku 2006. Mezi další prestiží ocenění v jeho kariéře patří titul mistra světa z roku 2005 z Vídně. V letech 1992- 2008 působil v několika předních klubech americké NHL a jako hráč Florida Panthers se stal v roce 1996 finalistou Stanley Cupu. Po ukončení kariéry v NHL se vrátil do Plzně nejen jako hráč a kapitán, ale také jako prezident a generální manažer plzeňského klubu. Pod jeho vedením se tým dostal do semifinále a v roce 2009 obsadil konečné 4. místo. Byl zvolen hokejistou sezóny O2 extraligy ledního hokeje. Od léta letošního roku je majoritním vlastníkem extraligového klubu HC Plzeň 1929 a jeho generálním manažerem.

Anna Srbová

Anna Srbová narozená v roce 1941 v Plzni je dlouholetou a obětavou pracovnicí Diecézní charity Plzeň a zástupkyní ředitele Městské charity Plzeň. Mnoho let pracovala jako sekretářka ve Škodovce. V Diecézní charitě Plzeň začala být činná ihned po jejím založení 1. 11. 1993. Jeden čas dokonce vykonávala souběžně práci sekretářky a zároveň ředitelky Městské charity Plzeň. V roce 1997 odešla do důchodu, aby se o to aktivněji začala angažovat pro práci v charitě. V současnosti působí  jako koordinátorka dobrovolnické práce, vedoucí projektů Pomoc vězňům a Osobní asistence. Za její zásluhy jí v lednu letošního roku  udělil papež Benedikt XVI. Řád sv. Silvestra za význačné činy a zásluhy o povznesení křesťanského života.

Alena Koenigsmarková

Alena Koenigsmarková je malířka, členka Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a v letošním roce se v plné tvůrčí práci dožívá významného životního jubilea -  90 let. Umělecké nadání projevovala již jako studentka gymnázia v Plzni, kdy se ve třicátých letech podílela na tvorbě studentských časopisů. Byla provdaná za básníka, prozaika, dramatika a libretistu Josefa Koenigsmarka, který byl jako člen podzemního hnutí za 2. světové války vězněn a v 50. letech politicky perzekuován. Paní Koenigsmarková nesměla jako jeho manželka pracovat ve výtvarném oboru a ani být členkou výtvarné profesní organizace, tehdejšího SČSVU. Byla rehabilitována až v 90. letech, kdy mohla opět začít vystavovat. Ocenění je navrženo za celoživotní uměleckou práci a občanské postoje.

Ing. Richard Smola

Ing. Richard Smola byl v padesátých letech 20. století označen za osobu politicky nespolehlivou. Po roce 1989 byl rehabilitován podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Od té doby se aktivně věnuje práci v Konfederaci politických vězňů a v klubu PTP, je rovněž členem Rotary klubu. V období 1990– 98 pracoval také v městské radě Junáka. Dále iniciativně spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů a dalšími institucemi při ověřování a doplňování údajů v procesech z padesátých let. Své hluboké znalosti a zkušenosti ochotně předává příslušným institucím i studentům.

MUDr. Marcel Hájek

Lékař Marcel Hájek, který se zúčastnil celkem 6 lékařských misí ve válečných oblastech, byl vůdčí osobností studentské stávky v roce 1989. Stal se předsedou stávkového výboru Lékařské fakulty, předsedou Koordinačního výboru stávkových výborů vysokých škol v Plzni a členem Koordinačního výboru stávkových výborů vysokých škol v České republice. Patřil mezi zakládající členy Občanského fóra v Plzni. V roce 1990 byl kooptován do ČNR, v letech 1994 – 98 byl členem Rady města Plzně. Do Armády ČR vstoupil v roce 2002. V současné době pracuje ve Fakultní nemocnici v Plzni a i nadále se účastní vojenských zahraničních misí.

Josef Bernard

Dnes personální ředitel plzeňské akciové společnosti ŠKODA HOLDING Josef Bernard byl vůdčí osobností protestních akcí během listopadových událostí roku 1989 v tomto podniku. Velkou měrou se zde zasloužil o založení Občanského fóra. Spolu s dalšími přivedl na náměstí Republiky několik tisíc škodováků při generální stávce 27. listopadu 1989. Protesty ve Škodovce významně ovlivnily situaci v celé Plzni.

PaedDr. Richard Průcha

PaedDr. Richard Průcha se narodil v roce 1921 v Plzni. V letech 1937-1941 studoval Obchodní akademii v Plzni nyní na Masarykovo náměstí. Do konce války musel Richard Průcha pracovat ve strojním průmyslu.  V roce 1945 nastoupil základní vojenskou službu u nové Čs. armády. Absolvoval školu pro záložní důstojníky v Domažlicích a Klatovech. Po únoru 1948 patřil ke  skupině mladých lidí, kteří se rozhodli vydávat časopis „Hlas umlčených“. Vydávali jej od listopadu 1948 do května 1949. Richard Průcha byl komunistickou justicí označen vedoucím celé skupiny, vyloučen ze studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Praha a spolu s dalšími přáteli stanul před státním soudem v Praze, kde byl souzen za zločin sdružování proti státu. Trest v těžkém žaláři v trvání 7 let odpykal na Pankráci a v několika trestaneckých táborech. V dalších letech měl velké potíže se sháněním zaměstnání. V roce 1991 byl dekretem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Praha rehabilitován a v rámci mimosoudní rehabilitace bylo jeho vysokoškolské studium ukončeno a 12. dubna 1991 při slavnostní promoci v aule Karolina mu byl přiznán akademický titul PaedDr. V současné době je členem výboru Tělovýchovné organizace Orel Plzeň a členem Konfederace politických vězňů, pobočka Plzeň.

Zveřejněno: 16. 10. 2009, Martin Pecuch

Tradiční akce města Plzně